XXXIV. Bitva.

Hrůzu rachot bubnů svolává,

Drážlivě trouba ječí, ku vraždě

Houfy ženou se, zem dupotem trne,

Smrť svůj srp si brousí.

Blíže srazivše se můži blednou,

Juž olovem krvavým se stíhají,

Tam děla hřmí a tam meče břinkají,

Lid božný maříce.

Tamhle život nevěstě slíbený

Koule dokončila, slib zrušivši,

Podpora matky, náděje otcova

Tam válí se v krvi.