XXXIV.) Buď Bohu sláva samému,

Buď Bohu sláva samému,

Vděk buď jeho milosti;

Zem y nebe klaň se jemu;

Vedle tvé povinosti;

On všecko všem dobře činí,

Známeť jeho dobrodiní;

Velebme ho z vděčnosti.

Ovšem, Bože, tebe ctíme

S ochotností upřimnou;

Život náš tobě zdáváme,

Pod zprávou sme rádi tvou;

Nepostíhlá jest tvá moudrost,

Neskončená jest tvá mocnost;

Blaze nám, že nás řídíš.

Kryste, synu nejvyššýho,

Pro nás na svět vyslaný,

Slyš chválu hlasu našého,

Tě ctí tvý vykoupený;

Náš prostředníče před Bohem,

Chraň nás, ať v hřích neupadnem,

Všude ať se množí cnost.

Duše svatý, duchu Boží,

Osvěť, naprav, potěš nás,

Skrz tebe se pravda množí,

Cestou pravdy provoď nás;

Tebe ctíme, velebýme,

A jistou náději máme,

Že nás, Bože, oslavíš.