XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat?

Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat?

řeka šumí, z dálky dýchá, jdeš již spat?

všecko do tmy splývá, pouze láska zpívá,

tóny, barvy v zpěv můj míchá – jdeš již spat?

Upomínky sil jsem, pouze v tobě žil jsem

plná květu srdce lícha – jdeš již spat?

S ním teď tvář svou skláním, s lásky požehnáním,

se zbožností šeptám zticha – jdeš již spat?

Jediné z nich zpátky zní jak ohlas sladký,

žes má radost, ples a pýcha – jdeš již spat?