XXXIV. Mnohé srdce milovalo,

Mnohé srdce milovalo,

láskou blaze květlo, –

jenže z jara dchnutí mrazu

bílý zvonek zhnětlo.

Hrůzné nemilosrdenství

srdce v poušť vyvrhlo,

a když v bolu churavělo,

smích si z něho strhlo.