XXXIX. Má píseň hlučně láskou zní,

Má píseň hlučně láskou zní,

když starý den umírá,

a chudý mech kdy na šat svůj

si tajně perle sbírá.

Má píseň hlučně láskou zní,

když bouře běží plání;

když těším se, že bídy prost

dlí bratr v umírání. –