XXXIX. Nenaříkej, že snad méně

Nenaříkej, že snad méně

Duše má si tebe váží,

Já-li o tvé lásky ceně

Tolik toho nenakáži.

Věř mi, dítě, ti že právě,

Kteří nejvíc mluvívají,

Svoji lásku více v hlavě

Než-li ve svém srdci mají.

Já pak citů vroucích puky,

Jež v tvé přítomnosti skrývám,

O samotě v písně zvuky

Nejraději přiodívám.

Chceš-li tedy sladké tísně

Lásky mé se dověděti,

Musíš, dívko, moje písně

Ráda číst a ráda pěti.