XXXIX. Utíkejte před smilstvem.

By František Matouš Klácel

Voltež si každý pannu milou sobě,

S ní srdce zdělte, zdělte život celý,

Není člověk docelený, kdo

Bez ženy svůj si život utrácí.

Rouhá se Boztví zdor proti přírodě,

Přísnému však ten trestu nevyhne se,

Buď ulapí ho hřích ohavný,

Neb se život zprotiví mu žalný.

Tříkrát musíš měť, lidstva nenávidě,

Kůrou železnou srdce opásané,

Kdo peklu věrně tím poslouživ

Bez ženy vedsti život zamýšlíš.

Bídný co pácháš! matky tupíš svaté,

Otcům nekalnou lásku vytýkaje;

Nepřeja sňatku manželskému,

Sprzniti lůže učíš kurevstvím.