XXXIX. Ve Veróně slavně posvěcený

Ve Veróně slavně posvěcený

Syn Slavníkův již se navracuje

Do své vlasti, kde ho pozdravuje

S plésáním lid k víře obrácený.

Ve biskupské roucho oblečený

An již ku Praze se přibližuje,

Pokorně tu s koně sestupuje,

A jde bos až ve chrám osvícený.

A v posvátném lidoplném chrámě

Rozléhá se slavné „Hospodine!“

A lid v skroušených tu slzách plyne.

Aj tu biskup pohnut vztáhne rámě,

Lidu klečícímu v svatém plání

Uděluje – první požehnání!