XXXV. Pláče hošík otrhaný

Pláče hošík otrhaný:

„Přec se jednou seberu,

tatínkovi, kde ho najdu,

notně holí vyperu.“

Kdož tvůj otec? – „Nač se ptáte –

Tatínek je velký pán;

odejel nám, – dávno tomu,

když mi dával marcipán.“

A kam odjel? – „Ah, což já vím! –

Odejel mil na tisíc,

o maminku nedbá juž,

má prý mam těch ještě víc.“