XXXV. Srdce kající a navrácení

Srdce kající a navrácení

Ode zloby zas na cnosti dráhu

Klestí cestu k budoucímu blahu,

Mírní trest za těžké provinění.

Ouplné se k Bohu obrácení

Vede ku milosrdenství prahu;

Lotru, zlosynu – i bratrovrahu

Získá na nebesích odpuštění.

Kdo však žije v zlobě, bez pokání,

A v nepřízni Boží umírá,

Nenajde u Pána smilování.

Zatvrzelé srdce zavírá,

Otevřenou dobrým, nebes bránu

A tak věčně ztrácí spásy schránu. –