XXXVI. Nikdý růže nejbohatší

By František Ladislav Čelakovský

Nikdý růže nejbohatší

V tolikých se nestkvěla

Listech, má co přenejsladší

Ke mně jich odprávěla.

Milé tahy dívčí ruky,

Jenž se na mne smějete,

V živé se proměňte zvuky,

Do nebe mě vztrhnete!

Kam ta žádost? – V oku čtená

Tajnost, a zde poodstřená,

Z úst-li by se proudila,

Svých by kouzel pozbyla.