XXXVI. Skřivan v hlučném plesu,

Skřivan v hlučném plesu,

K oblakům se nese,

Nad vrcholkem lesů

Zvuk jeho se třese.

Z plna když hrdélka

Píseň svou dopěje;

Spustí svá křidélka,

A ku zemi spěje.

Tak, když v zbožné chvíli

Duše k Pánu světů

Důvěrně se chýlí,

Co skřivánek v letu,

K oblakům se nese,

Spěje v tichém plese,

Chválu Bohu vzdáti;

Pak se k zemi vrátí.