XXXVII. Jak tamaryšek v severním tom kraji,

Jak tamaryšek v severním tom kraji,

jak vonná Daphné, dýcháš nocí tu,

Tvé oči – plody kaštanové, zrají,

svit zlatý skví se na nich v úsvitu.

Květ zamčený – co v kalíšku svém tají,

Tvá duše skrývá na dně v úkrytu?

A jaké touhy v srdci vykvétají,

květ žhavý vadne – jakých pocitů?

Jak keřík z jihu, Daphné, dýcháš vonná,

květ – dívčí duše Tvá, je zavřená.

A života se zdvihá zvolna clona.

Vše odehrává se jak na jevišti –

sny marné, mnohá naděj zmařená...

Co dá Ti život? Zjeví hra nám příští.