XXXVII Z legendy staré – a přec mladistvé –

Z legendy staré – a přec mladistvé –

motivy dva mou duši jaly:

Sentimentálních očí dvé,

jež nekonečno milovaly.

Pro svatost příliš vznícená,

pro lásku ale příliš svatá,

já vidím mladá ramena

po nekonečnu rozepjatá.

Rozpjaty ruce, hoří zrak.

V tvarech ni gestech blaha není.

Cos čeká v dálce: slunce? mrak?

– Cítím jen volné kamenění!