XXXVIII. Po horlivém v církvi působení

Po horlivém v církvi působení

Zbožný Ditmar oči zavírá

Lidu žehnaje – již umírá

Vroucí na kříž tiskna políbení.

K nástupníka jeho vyvolení

Na Levý se Hrádek ubírá

Četné knězstvo; tam zrak upírá

Na jednoho celé shromáždění.

Oko vlídné, líce miloladné,

Velebná jest jeho postava;

Na ní pokora a svatost vládne.

Tu sbor knězstva dí, an povstává:

„Za bískupa chceme míti Čecha!“

A los všechněch padá na Vojtěcha.