XXXVIII.

V klínu noci ještě

dřímá jitro nové.

Spěte, touhy všecky,

spěte, moji snové.

Lidská naděj chvíli

světluška jak vzhoří,

která zhasne v trávě.

Zmírám ve svém hoři.

Na odletu ptáky

brzy uvidíš.

Touhy všecky, snové,

spěte již.