Z BOJIŠTĚ.

Tolik a tolik mrtvých, raněných tam bylo.

Zřím vyčítavý zrak jich, slyším sten,

a smutno člověku, zběsilou náhle bouři

jak zdravý když zří vyvrácený kmen.

A v letu zašumí nad hroby peruť času,

a láska, slzy, vše jak byl by klam.

Ó, srdce lidské! Vy, ó, mrtví v taji hrobů...!

– Tolik a tolik mrtvých bylo tam.