Z brány růžoprsté Zory

Z brány růžoprsté Zory

z níž se prýští časů tok,

věčně mladistvé již Hory

vznáší se nad luhy, bory –

probudilť se nový rok.

Kol zlaté kolébky jeho

krouží v ráji převnadném,

do žití mu pozemského

štěstí, blaha nebeského

vplítaj skvostný diadem.

Nuž ať zkvétá a prospívá

v záři jasné k slasti nám –

naděj sladce ukojivá

nechť se na Vás vždy usmívá,

blaží dobré srdce Vám.

Jako zlatý čas ten v báji

buď Vám dítka toho zkvět,

žijte, drazí, v něm jak v ráji,

v blaha jaru, v lásky máji,

než jej Saturn svolá zpět.