Z čeho žijem ze dne den:

Z čeho žijem ze dne den:

z toho, co nás kdysi hřálo

a co je dnes matný sen.

Bože, jak to málo!

V stálé touze z přítmí ven,

kde by trochu slunce plálo,

něco v ústrety se smálo.

Bože, jak to málo!

Jdu jak mlhou opředen.

Vše již padlo času v plen,

kdysi za život co stálo.

Bože, jak to málo!

Co se jednou písní zdálo,

hasne jako mroucí sten,

z čeho žijem ze dne den.

Bože, jak to málo!