Z DENÍKU Mlle DE T. (22. 7. listopadu 1793.)

A já jsem spala – jako jindy spala –

a já jsem dosud ještě neplakala –

toť tvrdost srdce – káral bys mě, papa? –

Jen sluchem žiji – sluch bdí jen a lapá

hřmot každý zvenčí – kroky, skřípot dveří –

Hle, jdou teď – kdo z nás? – kteří zmizí, kteří? –

Úředník známý s listem šelestivým

a za ním stráže s plnovousem divým –

čte jmena – ovšem, jako obyčejně –

„Ve jmenu republiky“ – vždycky stejně –

„Občanka Ducrot“ – Šťastna, může jíti –

„Občanka – T.!“ Já!! Sbohem, sbohem žití!