Z DENÍKU Mlle DE T. (8. 5. října 1789.)

Zas po půlnoci... Přišla dneska zpráva,

mé oči pálí, bolí moje hlava

a pero klouže – – dostala jsem psaní:

vypálen zámek, mrtva stará paní,

on zoufalý je... Spěchal dnem i nocí...

hnán předtuchami... spěchal ku pomoci

a našel ohořelé zříceniny

a jistotu, že žebrákem je nyní. –

Sedláci přišli s cepy, vidlicemi

a hrozili. Že chtějí panskou zemi,

že privileje paní vydat musí,

sic že ji roztrhají ihned v kusy

prý po pařížsku. Paní poděšená

vyhledla oknem a jak zasažena

dopadla k zemi – nepovstala více,

před branou zámku stála šibenice.

Lid vnikl do vnitř – všecko vyloupili

a odnesli – pak zámek zapálili...

Víc nepsal – dalších zpráv prý brzy dá mi –

můj věčný Bože – co teď bude s námi!