Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Třetí)

Nám, vyšlým v poledne, je půlnoc blízka.

Zmlk lidský hlas. Šum netopýrů píská.

Cár kalných mračen šlehá po měsíci.

Krvavým křtem se šlechtí plebejčíci.

Pod lunou šustí křídla smrtihlavů.

Kdo do staletí zřel, jde na popravu,

a komu čelo myšlenkami víří,

je poplván a stojí na pranýři.

„Je sladko snít“ – A snílek už si dříme.

„Jsme odlišní – – Též my se zkrvavíme!“

Mír nastal můr. A hrobařů. A hyen.

Je mrtvo vše. Je v spánku vše. A bdí jen

těch hrstka, kdož se v zaprodanou chvíli

duchovým erbům nezpronevěřili.