Z JARA

Přes pole, přes luka slunéčko plaje,

po jarní travěnce zlehka si hraje;

tam pak, kde nejteplej slunéčko hřeje,

malinký kvítek se pod listem chvěje.

Ve staré hnízdečko u našich vrátek

přilétl ptáčínek dneska nazpátek;

v hrdélku první mu zazněla strunka,

první prý vítala paprsek slunka.

Na poli žlutavém slunko se třese,

k modravé obloze ptáček se nese:

vysoko ve vzduchu o slunku zpívá,

že prý se pod listem s kvítečkem líbá.