Z JARA.

Drozd zpívá už v háji,

ó zlatý zvuk,

pln touhy a něhy,

pln sladkých muk!

Jak smavá je niva,

zelený lán,

co šeptá jim tajů

ten větrů van!

A skřivan teď v bouři

svou píseň vznes’

jak pějící hvězda

nad temný les.

Je slunce, je jaro,

je zlatý máj,

zas vrátila dávná

se snivá báj.

Ó jaro, ó máji,

jaký to ruch,

jak zmlazena země,

jak siný vzduch!

Jak všude je světlo,

jak blaze kol –

jen v srdci mém smutek

a stesk a bol.

Má láska bez lásky

tam krvácí,

a v hrob ten se máj můj

už nevrací!