Z jara.

Pojď se mnou dnes! –

Už kvete první bělounká třešeň,

ta vysoká, víš,

ta vedle stráně,

tam na dolíku

při naší straně,

tam sedneme spolu,

a větřík ti navěje

na hlavu plno

vonného kvítí.

Pojď se mnou jen!

Pojď na luka,

tam u potůčku

zlato plá,

plno tam žlutých blatouchů.

Pojď, usednem v ty zlaté květy,

já natrhám jich kytici

a ověnčím ti jimi skráně,

a nejkrásnější z nich

ti na hruď zasadím.

Pojď se mnou dnes!

Pojď do lesa,

tam raší stromků mladých tlum

a pod keři se skrývají

modravá očka violek.

Pojď, já ti najdu slunnou stráň,

a květy tebe zasypám,

přinesu violek ti houf

a bílých, žlutých sasanek.

Pojď se mnou jen!

Pojď se mnou v háj,

kde chví se sladká jara báj,

tam setřesu ti na čelo

všech jarních květů vonnou směs,

jich vůní v sen tě zkolíbám,

vše, vše ti, dítě moje, dám,

co skytá jarní krásy sen.