Z moderní lásky. (2.)

By Jan Václav Tůma

Kdyby věčnost byla dlouhá,

jak to první láska řekla,

krásné by to bylo, hřešit

pro ty věčné muky pekla:

přišli by tam v polobdění,

na polo by jenom spali,

a než by se okoukali,

by o tom pekelném snění

myšlénku jen uchopili –

už by z pekla venku byli.