Z mých starých spálenišť...

Z mých starých spálenišť se valí dosud dýmy,

zdi z pola sesuté s oblouky trouchnivými

a tráva sežehlá a spálena je kolem,

a vítr tesklivý tu šílí svojím bolem.

Teď chtěl bych vystavit nádherný Akropolis

s dlouhými síněmi a okrouhlými sály,

v nichž by se procházeli hrdí bojovníci

a dívky veselé, jež by se všemu smály.

Tu byl bych přešťasten: Na trůně bych si hověl

a slyšel paiany a slyšel bujné zpěvy

a víc bych nepřál si než v chvíli smrti skonat

na klíně útěšném té nejkrásnější děvy.