Z Nočních Dumek. (XV.)

A opodál Child Harold vypravuje

O zjevech žasných, dosuď neviděných;

A v čarech v duholesku potopených

Se Mongolská princezna přidružuje.

Faust neukojitelný se svým druhem

S Helenou víří v slastech netušených;

Dál Fridland radu vodí se hvězd kruhem,

By zklamán klesl nedomněnou ranou.

A nejmilejším béřu pak se luhem,

Kde Oněgin pro lásku nevázanou

Svůj život tráví v žáru matně divém;

A ne poslední v zpěvu hlaholivém

Kavkazský pěvec mírou neslýchanou

Můj sluch mi kouzlí v sboru sladkoznivém. 32)