Z Ostravy do Těšína.

Z Ostravy jdu do Těšína,

robotnice se mnou z dolů,

šachta vzala muže, syna,

k Blendovicím jdeme spolu.

A dědiny plny židů,

cizí dráhy, cizí doly,

jen motyka vlastní lidu,

cizí chrámy, cizí školy.

Markýz Géro...! Vyhneme mu.

Muž – nůž v srdce vrazil bys mu,

zlatou botku líbá jemu

slezský vzor byzantinismu.

Zelené byls výspy host-li,

zřels lid horší v bídy stanu;

ale z toho lidu pošly

svaté matky Fénianů.