Z památné valné hromady sboru divad. po shoření Nár. div.

Kdo tu „valnou“ popíše!

Národ leží na břiše –

kde jsou dutky z Čáslavi,

ať nás v kříži napraví!

Vůle lidu – malý poutníček,

šosáctví tu jako Řip,

kolem něho moře patolízalství

a v něm plno shnilých ryb!

Vyšli z domu kohouti,

přišli – zmoklé slepice – –

práskli v Slané Mělníkem,

zatřásla se Roudnice ...

Malý redaktůrek jeden

přece k rejpání byl sveden;

byli by z něho nadělali střepů –

„jazykem nemlať; chceš-li, ujmi se cepů!“

Šosáctví, šosáctví!

kde tě lidé berou?

Že se o tvůj pohled

velcí páni perou?

Jestli ty, šosáctví,

nezlámeš hlavu,

národnost’ zardousit

budeš ty vstavu!