Z Paříže.

Do Paříže na výstavu

starý Itzig Mauseles

také dobou před nedávnou

podívat se vlez.

Když se vrátil, vypravoval,

co všecičko tam uzřel,

a jak se tam ve světovém,

velikánském městě měl.

Mezi jiným také hlásal

na odiv celému světu,

přívětivce většího že

nelze míti nad Gambetu.

„To je chlapík,“ – praví hrdě,

„před každým vám klobouk smeká

a kdekoliv jenom kráčí,

komplimenty stále seká! –

Ať jde pán či nepán kolem,

nehledí on na kabát

a neváhá pozdravení

každému zdvořile dát.“ –

„Jděte! jděte!“ – vše se diví –

„Zda to pravda?“ – mnohý praví –

Itzig na to hrdě vece:

„Každičkého lumpa zdraví!“

A aby, co právě děl,

příkladem hned dosvědčil,

pravil: „Weiss Gott, věřte tomu,

on i mne Vám pozdravil!“