Z perlové šňůrky. (III.)

Já věčně nes’ bych tyto lásky žaly

jak onen gigant světa základy,

a byť se struny srdce přetrhaly,

a všechněch písní zvučné soulady

se s žalobnými vzdechy rozprchaly –

já věčně nes’ bych tyto lásky žaly.

Vždyť krásný na srdci ten balvan skalný,

u nebes čelo jeho temení,

na skráni vlaje květů věnec valný

a dole proud se srdce pramení

a vůkol plane světel okruh dalný –

vždyť krásný na srdci ten balvan skalný.