Z perlové šňůrky. (IV.)

Jen postůj, postůj malou ještě chvíli,

má svíce lásky brzy dohasne –

vždyť už se květné kraje zatemnily

a s nebe spadly hvězdy přejasné –

mé srdce taky brzy již dokvílí –

jen postůj, postůj malou ještě chvíli.

Vždyť krásná láska, i když odumírá,

viď, že ji také trochu miluješ,

že darmo v Tobě zraku neupírá,

že jednu slzu přec jí věnuješ,

než v světě zajde její píseň sirá,

vždyť krásná láska, i když odumírá.