Z perlové šňůrky. (V.)

To byly, lásko, skromné jenom dary,

jen jedno bílé ruky stisknutí,

a přec tak krásné byly tvoje čáry

a zlatem lesklo tvé se planutí –

ach příliš kvapně shlukly se ty zmary –

to byly, lásko, skromné, skromné dary.

A sotva jsme si v oči pohleděli,

již zlosti kámen na srdce nám pad’

a dusil mladé lásky zápal vřelý,

až v srdci všechen – všechen oheň schlad’

jak lístky různo jsme se rozletěli –

a sotva jsme si v oči pohleděli.