Z podsvětí

– Můj Paride...

Mlč, moje milovaná,

co zmůže řeč, kde líbají tvé rty!

Mou vášní prolnuta, však stále znovu panna,

květ rozpuklý a zamčený, tos ty!

Jsi loď, jež ve tmě po vlnách se plaví,

tvých úst mi svítí korálový trs;

jak záhon vůněmi mě trosečníka zdraví –

– Můj Paride!

– tvůj liliový prs.

Pojď, poplujeme v milostnou zem Troje,

tys Venuše, tys Amfitrite má –

– Můj Paride!

Ty plná číše moje,

ty, věky věků nedopitelná!

Ne člověk: bohyně. Tys nad Helenou,

a kdo tě celují, jsou nadlidé;

tys ta, jež slíbila mě podarovat ženou:

tys dárkyně, ne dar!

– Můj Paride – –