Z podzimních toulek. (III.)

Na stráni v lese – co hrá barev nyní!

Máť javor zlato na svých ramenech,

měď hárá s buku, šarlat na břekyni,

kde jaký habr – tone v plamenech!

Karmínem hoří na brslenu plody,

krev šípku svítí ze dna úžlabin,

jak rudý koral v temnu podle vody

z olšoví planou hrozny jeřabin...

Nad stromy výše v jasném, čistém vzduchu

se odrážejí šedé hlavy skal,

a les kol mlčí bez šumu a vzruchu,

v svou krásu vnořen tich je, jak by spal.

A nad skalami modrem syté nebe

ohromnou báň své dálky rozpíná,

a divná touha mocně vábí tebe

hloub do té krásy – lesům do klína!