Z teskné hrudi.

Ó, zrádný svět nás věčně klame,

a každý den nám prchá zdraví;

co ráno vzrostlo, vichr zláme,

co churavo, se neuzdraví.

Jdou šedí starci ulicí,

jsou spokojeni na pohled,

však jejich zraky truchlící

teď mrazem čiší jako led.

Je život sen, a snění zlo je

a lidé planě umírají.

Je smutek, který nezná boje,

a jemuž lidé podléhají.

Je mládí plno nadějí

a plno krutých zápasů;

pak sněhy všechno zavějí,

a přijdou dnové bez jasu.