Z VĚCNOSTI VZEŠEL JSEM...

By Jan z Wojkowicz

Z Věčnosti vzešel jsem

záhadným způsobem,

Věčnost mne poslala

na zemi žít.

Na zemi vratkosti,

tíhy a žalosti,

na zemi veškeré marnosti

nýt.

Pohledem bez konce,

sněním tak bez konce,

jež ze své Vlasti jsem s sebou vzal sem –

dává mi měřiti,

má matka vzdálená,

tak jenom konečnou, konečnou zem...!

Vzdálená matko má,

vzdálená, kýžená,

proč jsi mne poslala na tento svět?

Tys moje otčina,

kýžená, jediná –

v Tvůj klín se navrátit toužím zas zpět!