Z VERŠŮ FRIDERIČÍNYCH.
By Karel Sabina
Kde jsi? ty, v dětinných jenž v hrách
Jsi sestrou nazýval mne svou?
Netušíš v jinošských svých snách,
Že již jsem tvojí milenkou?
Vždyť slabé proutky vzrostly v stromy,
Jakž cit by v srdcích nebyl vzrůstal?
V dálkách od sebe naše domy –
Leč duch můj na tvém blízku zůstal!