Z VERŠŮ FRIDERIČÍNYCH.

By Karel Sabina

Kde jsi? ty, v dětinných jenž v hrách

Jsi sestrou nazýval mne svou?

Netušíš v jinošských svých snách,

Že již jsem tvojí milenkou?

Vždyť slabé proutky vzrostly v stromy,

Jakž cit by v srdcích nebyl vzrůstal?

V dálkách od sebe naše domy –

Leč duch můj na tvém blízku zůstal!