Z violek. (1.)

Mládí! – toť vesna života,

rdící se v růžovém listí;

myšlénky, touhy vzlétají

k nebi jak motýlci čistí.

Mladosť nám mění na růže –

ba i to kamení žalu,

pokavad duše vesela,

pokavad netonem v kalu.