Z violek. (13.)

Malebná mlha snů

tak luzně padá k zemi,

už spí i vodotrysk,

jenž házel krůpějemi;

jak lepy tvoje sny

ó, mládí, v poušti zdejší!

však květné žití tvé

je snů tvých květnatější.

Sny vonné, lahodné

noc šeptá dechem vánku –

nuž dobrou, sladkou noc,

a spěte do červánků!

a vlnou tichých dum

až k břehům ráje plujte,

a co se zjeví vám,

to nám pak vypravujte!