Z vlasti ven!

Chci volným být! Chci bloudit světem!

Jen proměnou je člověk živ,

ať sněhem nebo stromů květem

bouř zavěje mne kdekoliv.

Chci v jiné světy, v jiné kraje,

chci jiných končin jiný zjev,

kde jinak svítí, jinak hraje

zrak ve tváři a v srdci krev.

Zde vše tak ospalo, tak plano...

Chci s ptáky družně na jih plout,

chci šťastným být, ach ano, ano!..

Však slyš, ký smutný cinkot pout?

To bratří družina je četná,

té nedbati mám v čase zlém?

zpět, rychle, vrať se, duše vzletná,

my nepůjdem, my zůstanem!