Za Bohdanem Jelínkem.

Dozpíval jsi libě,

slavík v růží středu:

oči sen a píseň,

ale tváře z ledu.

Kladli jsme tě, hochu,

kladli v rakev brzy,

ale ještě dříve

v teskné svoje slzy.

Pochovali jsme tě

v lůno těsné síňky,

ale zakopali

v věčné upomínky.