ZA ČASŮ MATYÁŠE KORVINA.

Na vysokém vršku

bílá břízka stojí –

což pak se ten chasník

dlouhé šavle bojí?

Jak pak by se nebál

šavličky té bílé,

vždyť ho odvésti má

od té jeho milé.

Skřivánek si zpívá,

břízka listím třese,

zbojničí si chasník

ve hlubokém lese.

A ta jeho milá

vzdychá kudy kráčí,

její modré oči

tonou v hořkém pláči.

Vojáci jdou lesem,

loupežníky loví –

Panno Marja pomoz

mému chasníkovi!

Nepomohlo nebe,

už ho v lese jali,

řetězy mu dali,

nohy přivázali.

Šibenici staví

lidé zlí a cizí

na vysokém vršku

vedle bílé břízy.