ZA CENU ŽIVOTA

Až jednou pravý mír se dotkne dlouze čela,

jak temnot znamením a hloubek pečetí,

krev ztuhlou učiní, jež vulkanicky vřela,

sen zbaví volnosti a lačných vzepjetí;

až srdce ubité v troud šelestný se změní,

všech ohňů smyslných se záře pohasí,

noc rázem poplení mé představy a zření,

duch skončí vyčerpán své marné zápasy;

až zrakem mroucím už, však zšířeným a dravým,

vše, co jsem miloval a nejal, uvidím,

ať dlouhým utkvěním žen krásu nahou ztrávím,

jen chvilku jedinou ráj smyslů navštívím!

Ať díky učiním za hýřivost svých vjemů,

pal ohnivých a smilných počinů:

za cenu života až k usmíření mému

smrt Vás mi nabídne, pak v slasti zahynu.