Za cílem.

Já miloval, vše bylo marným,

a nenalez jsem nikde cíle,

ve mládí mého mizel síle,

dál spěl jsem žitím žhavým, parným.

Dnes směji se a zítra pláči,

chce mír kraj, pahorky tam bílé,

však bolesť jej zas rozevláčí,

jdu dál přec, marně hledám cíle.

On kyne vstříc v modravém stínu,

ve volné říze hermelínu,

ve kraji jednotvárném, pustém,

ve směsi mlh a kouři hustém.

Já klesnu, padnu možná zítra,

tak dím si každého zas jitra

při nesplněných tužbách – síle,

však nevím, zda přec najdu cíle!