Za devíti horami...

Za devíti horami,

za devíti moři

Štěstí moje zpívalo si,

co já hynul v hoři.

Darmo jsem se lidí ptal,

kudy cesta za ním –

až Tys mojí smutné dráze

vzešla sluncem ranním.

Až Tvých očí úsvitem

oblit, jitřní zoří –

kouzlem byl jsem za horami,

za devíti moři...