Za hory se slunce skrylo –

By Jan Evangelista Nečas

Za hory se slunce skrylo –

okolí se zachmuřilo,

z temných lesů vane vání –

Jsem zas hochem, který v pláči

za rakví své matky kráčí –

vidím, jak ji – ještě mladou

do zamrzlé země kladou,

na rakev jí hrudy duní – –

vzpomínkami zas jsem u ní!