ZA HORY SLUNCE ZAPADÁ.

By Josef Václav Sládek

Za hory slunce zapadá

a blaze těm, jichž dílo skončeno je,

a v dol už noc se rozkládá

a jako kámen těžké srdce moje.

Proč kráčíš, poutníče, tak z pomála?

Už hlava chorá, nohy zolovněly –

Je noc, je noc, je noc to zoufalá,

rač těžkých snů nás chránit, spasiteli!