ZA HUMNY.

By Emanuel Lešehrad

Na hrázi za humny plno je dětí,

pod hrází vyrůstá vysoká tráva,

válí se, sklouzají, s návrší letí,

hošíci snědí a děvčátka plavá.

Jablka blýskají ve spleti snětí,

jablka kulatá, červená, smavá.

Volavka nad stromy k rybníku letí,

křídloma lenivě ve vzduchu mává.

Nad hrází kopec ve moruších stojí,

v zahrádkách stulena směje se chýš,

rumpity, pumpity, duše!...

Teď hošík holčičku v náruč strh’ svojí,

válí se za křiku okolo hruše,

níže a níže a níž...